Indie země
Indie, Indická republika, hindsky Bhárat Ganrádžja, angl. India, Republic of India - stát na poloostrově Přední Indii a přilehlé části jižní Asie, mezi Arabským mořem a Bengálským zálivem Indického oceánu; 3 287 590 km2, 1,03 mld obyv. 711,66 mln obyv. (1982), hl. Hindustánců, Bihárců, Bengálců, Paňdžábců, Urijců, Telugů, Tamilů, Rádžastánců, Asamců; věřící vyznávají hinduistické a islámské náb.; úřední jaz. hindština a angličtina, jednotlivé členské státy mají své úřední jaz.; hl.m. Dillí. - K I. patří ostrovy Andamany, Nikobary a Lakadivy. Nejstarší částí ind. subkontinentu je plošina Dákkhin jako zbytek pevniny Gondwany. Snižuje se k V z 900 na 300 m n.m. Vyššími okraji plošiny jsou na S plošina Málva, na Z pohoří Arávalí a Záp. Ghát, na J Nilgiri a Elamalai, na V Vých. Ghát. Na S od plošiny rozčleněné zlomy a poklesy je rozsáhlá úrodná nížina Indoganžská, vyplněná ř. nánosy. Na Z je pouštní oblast Thár se slanými jezery. H. oblast mladého alpínského vrásnění Himálaje a Karakorumu vystupuje na S nad Indoganžskou nížinu v délce 2 500 km a šířce 150-280 km. V Karakorumu je nejvyšší h. hraniční Čogori, 8 611 m n.m., v Záp. Himálaji Nanga Parbat, 8 125 m n.m. Na V jsou Asamské hory a plošina Šilaung. R. povodí Gangy a Brahmaputry mají celoroč. vyrovnané vodní stavy, jsou vyživovány himálajskými ledovci a monzunovými dešti; hl. je Ganga s přítoky. Řeky plošiny Dákkhin mají nestálý vodní stav, hl. je Mahánadí, Gódávarí, Krišna, Káverí, Pónnání, Táptí. Přítoky Indu Canáb a Satladž se využívají energeticky a pro zavodňování. - Podnebí na úpatí sev. h. pásem je subtrop., průměrné roč. teploty v Ganžské nížině 16-18 °C, jinak celé území má podnebí trop. monzunové, 20 až 35°C; srážky nerovnoměrné, letní monzun dodává srážky od června do září; na návětrných svazích Himálaje, Ghátů a Asamských hor dosahují srážky světových maxim (Čerápuňdží roč. až 12 000 mm). - Půdy různých typů; převládají půdy červené, lateritické trop., na čedičových zvětralinách černé a různé aluviální půdy. Na závětrných svazích Záp. Ghátu v deltě Gangy a Brahmaputry a v podhůří Vých. Himálaje vždyzelené trop. lesy; ve vyšší nadmořské výšce monzunové lesy, h. smíšené a jehličnaté lesy, h. louky až pásmo věčného sněhu a ledu. V plošině Dákkhin savany, v pobřežních nížinách mangrovové porosty. Bohaté živočišstvo - tygr, leopard, nosorožec, slon, vlk, hyena, antilopy, opice, početní hlodavci, ptactvo, hadi, ryby. - Ochrana přírody: Z Ašókovy říše ve 2.st. př.n.l. pochází jedno z nejst. zákonodárství na ochranu přírodv na světě. Chráněno zhruba 21 nár. parků, z nichž jsou nejvýzn.: Kanha, Gir, Kaziranga a nár. park Corbettův, o rozloze 520 km2, v džunglích Sivaliku v předhoří Himálaje. 184 dalších území má mírnější režim ochrany. V nár. parcích se uskutečňují rozsáhlé akce na záchranu svět. ohrožených zvířat: lva indického (Gir), tygra indického (Kanha), nosorožce pancéřového (Kaziranga). - Nerostné bohatství dosud není zcela prozkoumáno; ložiska rud téměř všech kovů barevných, vzácných i zlata a stříbra, uhlí, slídy, bauxitu, ropy a zemního plynu, drahokamů, solí. - I. je zeměd. zemí s rozsáhlou prům. výr.; upevňují se pozice státního sektoru a snižuje se vliv zahr. kapitálu. Pro hosp. I. je nyní charakteristická všestrannost. Prům. zaměstnává 17% ekon. činného obyv. (odhad 1999) srov. 11% (1971), v 2002 vytvářel zhruba 28% HDP srov. 30% (1978), sektor služeb se výrázně rozvíjí od 80. let 20. st. a podle v 2002 představoval zhruba 48% HDP a zaměstnával okolo 23% ekon. činného obyv. Po vyhlášení nezávislosti byl často od základů vybudován těžký prům., hl. těžební (rudy železa, manganu, mědi, olova, zinku, uranu; magnezit, bauxit, ropa a zemní plyn, slída - přední svět. místo), dále energetiky (533 mld kWh, 2001, srov. 130 mld. kWh, 1982, Již dříve měla I. zvl. postavení v rozsáhlém zpracovatelském průmyslu, zvl. v text. (bavlnářský, hedvábnický, juty, oděvní), dále má průmysl kožedělný, obuvnický, stav. hmot, cementárenský, cukrovarnický, tukový, masný, konzervárenský, tabákový, zpracování čaje, um. řemesel. Zeměd. je stále nedostatečně rozvinuto, nestačí krýt domácí spotřebu, jeho zákl. je rostl. výroba. V 1990 zaměstnával 60% ekon. činného obyv. srov. 72% (1971) a v 2002 vytvářel zhruba 24% HDP srov. 38% (1978). Více než pětina půdy se zavodňuje. Pěstují se obilniny (pšenice, proso, kukuřice, rýže) a podzemnice olejná (přední svět. místo), luštěniny, sezam, řepka, cukrová třtina, brambory, juta, len, konopí, bavlník, čajovník, kakaovník, kaučukovník, zelenina, ovoce, koření. Chov skotu hl. jako tažné síly (buvol) a potraviny (kozy, ovce, prasata, drůbež) a dále velbloudi, bourec morušový. Těžba dřeva (teak, barevná a vonná dřeva); lov ryb. - Roste zahr. tur. ruch (1,30 mil. návštěvníků, 2002, srov. 0,85 mil., 1981.) - V dopravě je stále nejdůležitější dop. žel. (63 140 km, 2003, elektrifikovaných 4 600 km, trati různých rozchodů), silniční s pevným povrchem (1,5 mil. km, 1999) a nezpevněným povrchem (1,8 mil. km, 1999), říční a námořní (mez. přístav Bombaj, Kalkata, Madrás), let. (mez. letiště Dillí, Bombaj, Kalkata). - Vývoz bavlněných tkanin, juty a jutových výrobků, kůží, kožešin, koření, čaje, tabáku, ovoce a zeleniny, rud a koncentrátů, slídy, drahokamů, um. lid. výrobků; dovoz strojů a zařízení, dop. prostředků, paliv, léčiv, chemikálií, potravin; hl. obch. partneři USA, Rusko, Japonsko, země EU, Saúdská Arábie. - Měna 1 rupie = 100 pajsů. - Státní zřízení: Federativní rep., svaz 28 států a 7 svazových teritorií. Hlavou státu je prez. (volený na 5 let), který plní i povinnosti vrchního velitele ozbrojených sil. Nejvyšším zákonodárným orgánem je dvoukomorový parlament skládající se z Lidové sněmovny (542 poslanců) a Rady států (238 poslanců). Vláda je odpovědná pouze Lid. sněmovně. Výkonnou moc má vláda v čele s min. předsedou. Svazové státy mají vl. zákonodárná shromáždění a místní vlády. V čele jednotlivých států jsou guvernéři (jmenováni prez. na 5 let), v čele svazových teritorií viceguvernéři, komisaři a administrátoři (jmenovaní prezidentem). - Adm. se I. člení na 28 států a 7 území spravovaných ústřední vládou.
