Husák Gustáv
Husák Gustáv, 10.1. 1913 - 18.11. 1991, čs. kom. politik a státník, gen. tajemník ÚV KSČ a prezident ČSSR. Jeden z hlavních představitelů antireformního proudu v KSČ (1968), symbolizoval období stagnace (tzv. normalizace) po srpnu 1968. Povoláním právník. Od 1929 člen Kom. svazu mládeže, od 1933 člen KSČ; 1936 spoluzakl. Zväzu sl. mládeže, 1937-38 tajemník Společnosti pro kult. a hosp. sblížení s novým Ruskem na Slovensku, spoluprac. kom. listů Ľudový denník a Slovenské zvesti a marx. kult. polit. revue DAV, zakladatel čas. Šíp. Za 2.svět. války člen ilegálního vedení KSS v Bratislavě, účastník odboje proti klerofašist. diktatuře; několikrát vězněn. 1943 vytvořil spolu s K. Smidkem a L. Novomeským 5. ilegální ústřední vedení KSS; spolutvůrce Vánoční dohody 1943, 1943-44 člen ilegální SNR. V době pobytu K. Smidkeho v SSSR od 4. 8. do 5. 9. 1944 stál v čele KSS, po vypuknutí SNP 29. 8. 1944 se stal místopředsedou povstalecké SNR a pověřencem vnitra, na slučovacím sjezdu KSS a sl. soc.dem. 17. 9. 1944 byl pak zvolen místopředsedou KSS; zasloužil se o vydávání povstalecké Pravdy, z jeho iniciativy začal v září 1944 vycházet týdeník Nové slovo. Od února 1945 působil v Košicích, řídil práci KSS na osvobozeném sl. území a vykonával státní funkce, jež mu byly svěřeny v době SNP. V březnu 1945 člen delegace SNR na moskevských jednáních s představiteli čs. zahr. odboje. 1944-50 člen ÚV a předsednictva ÚV KSS, 1944-45 místopředseda KSS, 1945 a 1949-51 člen ÚV KSČ, 1950-51 vedoucí oddělení ÚV KSS. 1945-50 člen SNR, 1945-51 poslanec NS; 1945-46 pověřenec dopravy a techniky, 1946-50 předseda Sboru pověřenců. Stál v čele polit. boje s Dem. stranou, přispěl k porážce dem. sil na Slovensku v polit. krizi na podzim 1947 a v průběhu únorových událostí 1948. 1950 byl po obvinění zbaven většiny funkcí, v únoru 1951 zatčen a v dubnu 1954 odsouzen na doživotí. 1960 byl amnestován; 1963 právně, občansky i stranicky rehabilitován. 1963-68 věd. pracovník Ústavu státu a práva SAV. Od dubna do prosince 1968 místopředseda vlády ČSSR; od června 1968 do února 1969 předseda sl. výboru SPB. Po 21. 8. 1968 se zúčastnil s předsednictvem ÚV KSČ moskevských jednání; po návratu se dostal k moci. Od srpna 1968 do dubna 1969 první tajemník ÚV KSS, od 31. 8. 1968 člen ÚV a předsednictva ÚV KSČ, od listopadu 1968 do dubna 1969 člen výkonného výboru předsednictva ÚV KSČ. 1968-71 poslanec SNR, 1969-71 poslanec SN FS, 1971-75 SL FS. 1969-75 člen předsednictva FS. Na dubnovém plénu ÚV KSČ 1969 zvolen prvním tajemníkem ÚV KSČ a členem sekretariátu ÚV KSČ. V květnu 1975, 1980 a 1985 zvolen prezidentem ČSSR. 10. 12. 1989 abdikoval na úřad prezidenta republiky.
