Hrad politická skupina
Hrad, termín ozn. vedoucí polit. skupinu předmnichovské ČSR, reprezentovanou T. G. Masarykem a E. Benešem. Skupina H. se opírala především o reformistické strany, Sokol a Čs. obec legionářskou, měla však své stoupence i ve všech hl. č. stranách; byla spjata jak s fin. kapitálem Anglo-Pragobanky, tak (přes J. Preisse) i s podnikatelskými kruhy kolem Živnobanky. Ideol. vycházela z masarykovského humanismu a demokratismu, zdůrazňovala rozhodující roli dohodových velmocí a Masarykova zahr. odboje při vzniku ČSR a hájila zahr. polit. orientaci ČSR na Francii. Představovala polit. jádro moci v předmnichovske ČSR. V prvních letech existence ČSR, kdy se kolem H. seskupily většina polit. skupin, výrazně přispěla ke stabilizaci společnosti v ČSR. Po nástupu fašismu zač. 30. let reprezentovala antifašist. křídlo čs. politiky. V době mnichovské krize v září 1938 ustoupila nátlaku záp. mocností a kapitulovala před agresí hitlerovského Německa. - Na polit. a ideol. dědictví H. pak za 2. svět. války navazovalo londýnské centrum čs. zahr. odboje v čele s E. Benešem. Tato polit. skupina získala význ. pozice i v osvobozené ČSR (opírajíc se zejm. o nár. social. a lidovou stranu a pravici soc. dem.). H. jako politické seskupení zaniklo po komunistickém puči v únoru 1948. Po pádu totalitního režimu v býv. Československu 1989 se termín Hrad ve smyslu politické skupiny vžil pro politiky a významné osobnosti spřízněné s býv. Československým a po té českým prezidentem Václavem Havlem.
