Holštýnsko
Holštýnsko, hist. území v sz. části Německa; poprvé doloženo okolo 800 jako pohraniční oblast Sasů, kterou Karel Veliký s podporou Obodritů připojil k franské říši. V pobřežních oblastech se udržela do pol. 15. st. svobodná vesnická společenství (Ditmarschen). Od 1111 byli hrabaty H. Schauenburkové; podrobili si slovanský kmen Vargů na baltském pobřeží, odrazili expanzi Dánů a 1386 získali vévodství šlesvické. Po jejich vymření zdědili obě země Oldenburkové, kteří 1448 nastoupili na dán. trůn. 1460 vyhlášena neoddělitelnost Dánska, Sle. svicka a H. (od 1474 vévodství). 1582 obdržela vládu ve Šlesvicku a H. vedlejší větev Oldenburků, zvaná gottorpská. 1762 nastoupila Petrem III. vládu v Rusku; 1767 byl rus. podíl na H. odstoupen výměnou za Oldenbursko. Vídeňský kongres 1814-15 prohlásil H. za členskou zemi něm. spolku. Separatistické nacionální hnutí v H., podporované Pruskem, vyvrcholilo revolucí 1848 a prusko-dán. válkou 1848-50. Po prusko-rak.-dánské válce 1864 připadlo H. Rakousku, po rak.-pruské válce 1866 Prusku. V rámci Pruska tvořilo spolu se Šlesvickem jednu provincii; po 2. svět. válce zemi Šlesvicko-Holštýnsko.
