Heyrovský Jaroslav
Heyrovský [hej-] Jaroslav, 20. 12. 1890 Praha - 27. 3. 1967 tamtéž, č. fyz. chemik; zakl. čs. elektrochem. školy; prof. UK, akad. ČSAV (1952) a člen mnoha dalších AV, ředitel Polarografického ústavu ČSAV (1950-63), dr.h.c. UK (1965) a jiných vysokých škol. 1922 objevil elektrolýzu za použití rtuťové kapkové elektrody, je spolutvůrcem polarografu (1925); Nob.c. (1959) za objev polarografické metody a jejího využití v analytické chem. Hl. dílo: Použití polarografické metody v analytické chemii. - Syn Leopolda H. st. a bratr Leopolda H. ml. Po studiích na č. univ. v Praze a v anglickém Oxfordu u laureáta Nobelovy ceny W. Ramsaye a elektrochemika F. G. Donana (absolvoval 1918) se habilitoval na UK v Praze, 1926 se stal prvním jejím profesorem fyzikální chemie; od 1925 člen Nár. rady badatelské, od 1932 řádný člen Královské č. společnosti nauk, od 1938 řádný člen Č. akademie věd a umění, akad. ČSAV (1952-1992, od 1993 AV ČR), člen Královské společnosti v Londýně (1965) a jiných AV, dr. h.c. UK v Praze (1965) a jiných univ. 1929 založil (s E. Votočkem) věd. časopis Collection of Czechoslovak Chemical Communications, byl rovněž zakl. (1950) a do 1963 prvním ředitelem tehdejšího Polagrafického ústavu ČSAV v Praze. Je nositelem Nobelovy ceny za chemii (1959, předtím navržen již 1940, 1947 a 1956) za objev palografické metody a jejího využití v analytické chemii. Autor či spoluator např. monografií Použití polarografické metody v analytické chemii (s P. Zumanem, 1953), Základy polarografie (s J. Kůtou, 1962, přeloženo do 5 jazyků, anglicky poprvé 1966). - Oborová čestná plaketa ČSAV za zásluhy v chem. vědách nese Heyrovského jméno, Ústav fyz. chemie a elektrochemie ČSAV rovněž - od 1.8. 1993 Ústav fyzikální chemi Jaroslava Heyrovského AV ČR.
