těsnopis
těsnopis, stenografie - písmo umožňující psát stejně rychle, jak se mluví. První těsnopisný systém (notae Tironianae - tirónské noty) vynalezl Marcus Tullius Tiro v 1.st. př.n.l. ve starém Římě. - Moderní těsnopisné soustavy vyznačují hlásky a skupiny hlásek. Geom. soustavy, např. angl. Pitmanova, užívají tahy kolmé a zpříčnělé, kružnice a jejich části, body ap. Graf. systémy, např. něm., slovanské, čerpají graf. prvky z obyč. písma (kurentu, latinky). - Průkopníkem č. t. byl H. J. Heger (1808-1854). Upravil pro češtinu něm. soustavu F. X. Gabelsberga. Od 1921 zavedli A. Herout (1860 až 1943) a S. Mikulík novou těsnopisnou soustavu. Její převody byly též zpracovány na četné cizí jazyky.
