Herbart Johann
Herbart Johann Friedrich, 4. 5. 1776 až 14. 8. 1841, něm. ideal. filozof, psycholog a pedagog; jeden z klasiků burž. pedagogiky. Prof. univ. v Göttingenu a v Královci. Původně žák Fichtův, odvrátil se od tehdy převládajícího pokantovského klas. dial. idealismu k předkritické filozofii a spojil prvky Kantova učení s leibnizovsko-wolffovskou tradicí. Filoz. zakládal na zkušenosti, její úkol viděl v objasňování a opravování pojmů z hlediska logické bezrozpornosti. Kantovský agnosticismus a dualismus zmírňoval uznáváním reálnosti "prostoru a času" a výkladem "věci o sobě" jako mnohosti nemateriálních "reálů", jejichž sebezáchova a vzájemné vztahy vytvářejí vnější svět včetně hmoty. Hlásil se k realismu, avšak za reálné uznával jen to, co si neodporuje. Duši nazýval ústředním reálem, jehož úsilí o sebezáchovu plodí představy; z jejich mechaniky se snažil jednotně vysvětlit veškeré duševní dění. Byl stoupencem matematizace psychol. vztahů a dějů, razil pojem "prahu vědomí", v mechanismu vytěsňování představ spatřoval základ psychol. nevědomí. Požadoval psychol. a filoz. zdůvodnění pedagogiky, která má vychovávat jednotlivce k harmonii vůle s mravními ideály a pěstovat mnohostranné zájmy. Jako pedag. optimista věřil v moc výchovy i vzdělatelnost charakteru. Totalitu pedag. procesu chápal jako harmonizaci řízení, kázně a organizace. Etiku včleňoval do estetiky v širším smyslu; je pokládán za zakl. formální estetiky (v protikladu k obsahové estetice Hegelově), protože zdroj estetické libosti spatřoval ve vztazích symetrie, proporcionality, harmonie, rytmu apod. Konzervativní rysy jeho svět. názoru se projevovaly v teleologické obhajobě náboženství a konzervativních sociálně politických postojích. - Vliv H. psychologických koncepcí se projevil při vzniku experimentální psychologie u G. W. Fechnera a W. Wundta, v teoriích apercepce; jeho názory na nevědomé představy připravovaly freudismus; estetické ideje dále rozvíjel R. Zimmermann a J. Hansklick. Největší význam má H. v pedagogice; stal se jedním z klasiků pedagogiky.
