Hélios
Hélios, rec . mytol . bůh slunce, uctívaný v celém ant. Řecku (zejm. na Rhodu), později i v Římě. Často doprovázen jinými solárními božstvy, která byla považována za konkrétní projevy sluneční síly. Jménem H. byla v Řecku označována i sluneční božstva vých. národů. Pro svatyně a města s význ. kultem slunce odvozeno jméno Héliopolis (eg. On, foinický Baalbek). H. zpodobován nejčastěji ve formě soch (kolos rhodský); jako výtv. námět oblíben zejm. v renes. a baroku.
