Guinea-Bissau
Guinea-Bissau [gví-], Republika Guinea-Bissau, port. República de GuinéBissau - stát v záp. Africe u Atlantského oceánu; 36 125 km2, 1,21 mil. obyv. (2000 úřední odhad) srov. 850 000 obyv. (1982), Balantů, Fulbů, Mandžaků, Mandingů aj.; většina věřících vyznává animistická náb., ostatní islám a kř.; úřední jaz. portugalština, hl.m. Bissau. - Při členitém pobřeží ostrovy Bolama, Bijagoské aj. G. B. je bažinatá nížina při ústí řek Corubal, Geba, Cacheu. - Vlhké trop. podnebí, srážek roč. až 2 700 mm. Trop. vždyzelené pralesy směrem do vnitrozemí přecházejí v travnatou savanu. Ložiska ropy, fosfátů, rud železa, bauxitu, zlata, diamantů. G.-B. je rozvojový zeměd. stát; zeměd. půda byla zestátněna, zakládaji se vzorové státní farmy. Pěstuje se podzemnice olejná, palma olejná a kokosová, maniok, rýže, cukrová třtina, ořechy kola, bavlník. Malý chov skotu, ovcí, koz. Lov ryb a těžba dřeva. Prům. pouze potr. (loupárny rýže, lisovny olejů, nealkoholické nápoje), cukrovarnický, cementárenský, dřevozpracující a energetiky. - Dop. silniční, nám. a let. (mez. letiště a přístav Bissau). - Vývoz podzemnice olejné, ryb, dřeva; dovoz stroj. a spotřebního zboží, paliv; hl. obch. partner Portugalsko. - Měna: 1 guinejské peso = 100 centavů. - Státní zřízení: republika; po voj. převratu v listopadu 1980 převzala veškerou moc v zemi revoluční rada, jež má 9 členů a jejíž předseda je titulární hlavou státu. Hl. polit. sílu představuje Afr. strana nezávislosti Guineje-Bissau a Kapverdských ostrovů. - Adm. se G.-B. člení na 8 oblastí.
