Gordon rod
Gordon [górdn], skotský, později brit. šlechtický rod, nazvaný podle sídla G. v již. Skotsku; doložen od l138. Zakl. rodové moci Adam de G. (†1333), 1310-14 nejvyšší soudce Skotska, účastník bojů o skotskou korunu na straně Eduarda I.; předek tří hl. linií rodu: hrabat (od 1682) z Aberdeenu, vikomtů z Kenmuru (od 1633) a Setonů-Gordonů, kteří získali tituly hrabat (od 1449) a markýzů (od 1559) z Huntly, vévodů z G. (od 1684) a hrabat ze Sutherlandu; George G. hrabě (1514-1562), 1546 kancléř Skotska, vůdce šlechtické opozice proti Jakubovi III., padl v odboji; George G., hrabě Huntly (1562-1636), vůdce skotských katolíků, spolupracoval tajně se Španělskem. Z vedlejších větví John G. (†okolo 1649), žoldnéř v [[hesl=Rakousko-Uhersko]rak.] službách za třicetileté války, Valdštejnův plukovník, podílel se na zavraždění Valdštejna a jeho generálů v Chebu (1634); Patrick G. (1635-1699), gen. ve službách Petra I. Velikého, účastnil se válek s krymskými Tatary 1687-89, 1697-98 se podílel na potlačení povstání střelců. V.t. Aberdeen; Gordon Charles George.
