Golicynové
Golicynové, rus. knížecí rod v 17. až 20. století, Vasilij Vasiljevič Golicyn (†1619), bojar a vévoda, účastník spiknutí proti Lžidimitrijovi I. a spiknutí Vasilije Šujského, 1606 a 1610 jeden z pretendentů na rus. trůn; Vasilij Vasiljevič Golicyn (1643-1714), bojar, favorit carevny Sofie Alexandrovny, 1686 uzavřel věčný mír s Polskem, účastník řady voj. tažení, od 1686 ve vyhnanství; Boris Alexejevič Golicyn (1654-1714), vychovatel Petra I., 1697-98 jeden z vedoucích činitelů vlády, 1683-1713 správce Povolží, po astrachaňském povstání 1705-06 v nemilosti; Dmitrij Michajlovič Golicyn, (1665-1737), 1726-30 člen tajné rady, zemřel ve vězení; Michail Michajlovič Golicyn (1675-1730), od 1725 generál-polní maršál; účastník azovských pochodů a sev. války, od 1728 prez. voj. kolegia a člen nejvyšší tajné rady; Michail Michajlovič Golicyn (1681 až 1764), od 1756 generál-admirál, od 1748 vrchní velitel rus. flotily, od 1750 prezident kolegia admirality; Alexandr Nikolajevič Golicyn (1773 až 1844), od 1803 vrchní prokurátor Synodu. 1817-1824 ministr školství; Nikolaj Dmitrijevič Golicyn (1850 až 1925), poslední ministerský předseda carského Ruska 9. l. - 12. 3. 1917. V.t. Golicyn Dmitrij Alexejevič.
