Gibraltar
Gibraltar [dži-], brit. kolonie a město na nejjiž. výběžku Pyrenejského poloostrova; 6 km2, 29 300 obyv. (2002) srov. 30 000 obyv. (1981); věřící vyznávají římkat. náb.; úřední jaz. angličtina. - Skalnatý poloostrov v Gibraltarském průlivu Středozemního moře ze silurských břidlic a zkrasovělých jurských vápenců. Nejvyšší bod je Highest Point, 426 m n.m. Příjemné středomořské podnebí, subtrop. vegetace. - Ochrana přírody: Přírodověd. hodnotná část Gibraltarské skály byla vyhlášena přír. rezervací Gibraltar Point o rozloze 4 km2; žije tam mj. i polodomestikovaná autochtonní populace opice makaka magota, Macaca sylvanus. - Na území G. byla 1848 nalezena lebka ženy klasického neandertálce, Homo sapiens neanderthalensis; byl to první nález pozůstatků neandertálce vůbec. - Základem hosp. G. je tranzitní obch. a tur. ruch; voj. nám. a let. základna. Dovoz všech prům. i spotřebních výrobků, potravin. - Měna: 1 libra = 100 pencí. Pevnost G. zal. Arabové v 8.st. 1462 ovládnuta Kastilci. Do brit. rukou se G. dostal za války o dědictví špan. 4. 8. 1704 (oficiálně utrechtským mírem 1713). 1779-83 obléhán Španěly a Francouzi, versailleský mír (1793) potvrdil brit. panství. Strategický význam G. stoupl po otevření Suezského průplavu (1869). Frankův režim ve spolupráci s Němci připravoval přepad G. současně s invazí do Británie. Po 2.svět. válce obnovena dipl. jednání. V plebiscitu 1967 se vyslovila většina obyv. (95%) proti připojení G. ke Španělsku. 1969 obdržel G. ústavu a vlastní vládu. Španělsko na znamení nesouhlasu vyhlásilo blokádu G. Od 1971 nové rozhovory o G. mezi brit. a špan. min zahr., 1982 Španělsko uvolnilo blokádu. V 2002 se opět většina obyvatel G. v plebiscitu vyjádřila proti připojení území ke Španělsku.
