Gaulle
Gaulle [gól] Charles de, 2. 11. 1890 Lille - 9. 11. 1970 Colombey-les-Deux-Églises - fr. gen., státník a politik; účastník 1.svět. války, padl do něm. zajetí. Od 1921 prof. na voj. akademii v Saint-Cyr; zastával různé velitelské funkce. Propagoval modernizaci armády a změnu válečné strategie. Po porážce Polska 1939 jmenován velitelem formující se tankové divize; za nacist. vpádu do Francie zasáhl v květnu 1940 do bojů proti pancéřové armádě gen. Guderiana u Laonu. 5. 6. 1940 povolán do Reynaudovy vlády jako státní sekretář pro válku. Prosazoval nutnost pokračovat v boji společně s Velkou Británií. Po nástupu maršála Pétaina s podporou W. Churchilla unikl do Londýna, odkud 18. 4. 1940 v rozhlasovém projevu odmítl kapitulaci Francie a vyzval k pokračování v boji. 28. 6. 1940 byl uznán brit. vládou (26. 9. 1941 sovětskou vládou) za představitele všech "Svobodných Francouzů" bojujících na straně Spojenců. Vytvořil Radu na obranu impéria (27. 10. 1940), Fr. nár. výbor (24. 9. 1941) a v červenci 1942 přejmenoval hnutí Svobodná Francie na Bojující Francii. Od června 1943 předseda (zprvu spolu s H. H. Giraudem) Fr. výboru nár. osvobození, od června 1944 předseda prozatímní vlády. V prosinci 1944 uzavřel v Moskvě sov.-fr. smlouvu, která byla počátkem obnovy velmocenského postavení Francie v rámci protifašist. koalice. Referendem z 21. 10. 1945 docílil zrušení ústavy 3. rep., ale nepodařilo se mu při přípravě nové ústavy získat podporu polit. stran pro koncepci silné prez. moci. Proto podal 20. 1. 1946 demisi. Kritik polit. systému 4. rep., ve volbách 1951 se pokusil získat vládu jako vůdce Sdružení fr. lidu (RPF). Neschopnost 4.rep. vyřešit situaci v Alžírsku mu otevřela cestu k moci; 1958 nastolil systém 5.rep. 1958-59 min. předseda, 1959-69 prez. rep. 1962 ukončil válku v Alžírsku, 1966 vystoupila Francie z voj. složky NATO. Usiloval o nezávislou polit. Francie, opřenou o fr. jadernou sílu. 1969 odstoupil po zamítnutí návrhu reforem. Autor pamětí.
