Götz František
Götz [gec] František, 1. 1. 1894 - 7. 7. 1974, č. div. alit. kritik, dramatik, prozaik a překl.; prof. AMU a UK. 1927 až 44 dramaturg ND, 1947-48 šéf činohry ND. Jeden ze zakl. č. dramaturgie. Ve svém díle se snažil začlenit vývoj č. divadla a liter. do souvislosti evr. um. směrů. V tomto duchu napsal řadu esejistických úvah a monografií o divadle (Zrada dramatiků . Boj o český divadelní sloh, Jaroslav Kvapil, Zdeněk Stěpánek . Vlasta Fabiánová ) i o literatuře (Anarchie v nejmladší české poezii, Jasnící se horizont . Básnický dnešek . F . X . Šalda, Václav Řezáč ); ve 30.letech varovala před fašismem jeho knížka statí Osudná česká otázka . Z div. prostředí těžil též látku k dram. i prozaickým pracím (Padající hvězdy ). Ř.pr. (1964).