František I. Francouzský král
František I. z dyn. orleánsko-angoulêmské, 12. 11. 1494 - 31 . 3. 1547, od 1515 fr. král. Pův. hrabě z Angoulème, bratranec Ludvíka XI., manžel jeho dcery Claude de France (1499-1524). Upevnil král. moc. Celními zákony zvýhodnil domácí řemeslnou výr.; získal Francii výsadní obch. postavení v Istanbulu a v Levantě. Bojoval o hegemonii v záp. Evropě s Karlem V. (viz italské války). Dosáhl vítězství u Marignana (mírem v Noyonu dočasně připojil Milánsko), 1525 byl však poražen a zajat v bitvě u Pavie. Propuštěn Karlem V. po uzavření madridského míru, který však F. I. prohlásil za neplatný. 1526 uzavřel protišpan. koalici (cognacká liga). Mírem v Cambrai 1527 a v Créspy 1544 se zřekl nároků na Itálii, Flandry a Artois. Podporoval renes. um.; na svůj dvůr pozval L. da Vinciho a B. Celliniho. Pro pěstování nových věd. disciplín zřídil 1530 Collège de France. Vystupoval v zájmu své protihabsburské politiky tolerantně k pronikajícímu protestantismu, ale po tzv. plakátové aféře 17.-18. 10. 1534 (vylepení protikat. letáků v Paříži i v králově zámku Ambois) jej vystavil krutému stíhání inkvizice a státních orgánů.
