Filipíny země
Filipíny, Filipínská republika, filipínsky Republika ňg Pilipinas, angl. Republic of the Philippines - stát v jv. Asii na Filipínském souostroví; 300 000 km2, 76,50 mil. obyv. (2000) srov. 50,78 mil. obyv. (1982), Filipínců; většina věřících vyznává římkat. náb., menšina islám; úřední jaz. filipínština a angličtina; hl.m. Manila. - Ostrovní stát na 7 100 ostrovech v záp. části Tichého oceánu. Největší jsou ostrovy Luzon, Mindanao, Samar, Negros, Palawan, Panay, Mindoro, Leyte, Cebu, Bohol a Masbate. Patří k tichooceánskému třetihornímu pásmu se silnou seizmickou a sopečnou činností. Cetná pohoří a plošiny, bažinaté nížiny podél ř. a při pobřeží. Nejvyšší h. F. je sopka Apo na Mindanau, 2 965 m n.m. - Ř. krátké, nejdelší Mindanao, Cagayan; jezera Laguna de Bay, Lanao, Taal. - Podnebí trop. monzunové, na jihu rovníkové. Manila má roč. průměrnou teplotu 26,6 °C, důležité pro charakterizaci podnebí je rozdělení a celk. množství srážek; roční průměr srážek je 2 000-2 400 mm; jz. monzun přináší srážky záp. oblastem v létě, sv. monzun vých. oblastem v zimě. Časté ničivé tajfuny. Urodné sopečné půdy. Trop. rostlinstvo s mangrovovými porosty na pobřeží; vysokokmenné trop. lesy do výšky přes 400 m n.m.; výše jsou borové lesy a porosty luk. Živočišstvo má ostrovní charakter, méně savců, množství měkkýšů, ptactva, ryb. - Ochrana přírody: Přes 50 nár. parků; největší je Mount Apo (nejvyšší h. na o. Mindanao) o rozloze 729 km2, s endemickým orlem opičím, Pithecophaga jeffreyi . 1977 byla vyhlášena biosférická rezervace Puerto Galera, 235,35 km2. - Ložiska rud železa, odručí (1898) se F. staly kolonií USA. lce byly dlouho polit. zcela závislé na chromu, mědi, niklu, manganu, zinku, zlata a stříbra, dále ropy, kamenného uhlí, asfaltu. - Hosp. jsou F. zeměd. stát orientovaný na zahr. trh se silnou závislostí na cizím kapitálu. V zeměd. je zaměstnáno asi 47 % ekon. činného obyv. (1979), orná půda zabírá asi 17 % plochy, lesy asi 41 %. Pěstuje se rýže, kukuřice, maniok, batáty, cukrová třtina, palma kokosová, abaka, banánovník, kávovník, zelenina, tabák. Chov skotu (3 mil. kusů, 1982), hlavně buvolů, prasat (8 mil., 1982), dále koz, koní, drůbeže. - Těžba dřeva, přírodního kaučuku. - Prům. vytváří asi 35 % hrubého nár. produktu. Význ. je prům. těžební, pracující pro export (rudy železa, mědi, manganu, zinku, niklu, chromu, zlata a stříbra, rtuti); rozvinut je hl. prům. cukrovarnický, tukový (rostl. oleje), mlynářský, konzervárenský, text., roste prům. petrochem., hut., stroj., el.tech., energetiky, dřevozpracující, cementárenský a tabákový. Tur. ruch. - Dop. nám. (mez. přístavy Manila, Cebu, Davao), kabotáž, dále silniční, žel., let. (mez. letiště Manila). Vývoz cukru, kokosových ořechů, kopry, olejů, manilského konopí, koncentrátů rud, ovoce, dřeva; dovoz paliv, chem. surovin, stroj. a spotřebních výrobků; hl. obch. partneři USA, Japonsko, Velká Británie, Indonésie. - Měna: l filipínské peso = 100 centavů. Státní zřízení: rep. v čele s prezidentem, který je současně velitelem ozbrojených sil a od 1972 soustřeďuje ve svých rukou veškerou zákonodárnou i výkonnou moc. Zákonodárné funkce Prozatímního nár. shromáždění jsou pouze formální. V čele vlády je min. předseda. Adm. se F. člení na 73 provincií. USA. V 70. letech se vláda prez. F. Marcose sice pokoušela o realističtější vnitřní i zahr. polit., ale zásadní závislost na USA zůstala beze změny. Prohlubující se hospodářské a politické problémy vyvolaly 1983 zatím nejhlubší vnitropolitickou krizi. př.n.l. 2500-500 pův. australoidní obyv. zatlačeno novými vlnami austronéských populací, které přišly z jv. Číny, Indočíny a Indonésie n.l. konec 7.st. část F. po nadvládou Švíridžaje od 10.st. obch. styky s Čínou a Indonésií 14.-15.st. Mindanao a ostrovy Sulu pod nadvládou Madžapahitu 15.-16.st. vznik prvních raně feud. států (na Cebu, Luzonu a ostrovech Sulu); pronikání islámu z Indonésie 1521 na F. přistál jako první Evropan F. Magalhães a nazval je Islas de San Lazaro 1529 špan.-port. dohodou připadly F. Španělsku 1542 ostrovy pojmenovány podle špan. následníka Filipa II. 1564-72 expedice M. L. de Legazpiho (zač. špan. dobývání a kolonizace F.); zavedena encomienda; význ. činnost kat. církve 1571 zal. Manila 1600 ovládnutí F. Španěly; rozdělení na řadu knížectví 40.-60. léta 17.st. několik protišpan. povstání 2.pol. encomienda nahrazena systémem daní; hl. hosp. a polit. silou kat. řády (augustiniáni, dominikáni, jezuité) 1744 zač. protišpan. povstání na Boholu (definitivně potlačeno až 1829) 1762-64 Britové v průběhu sedmileté války obsadili Manilu 1782 monopol špan. koruny na obchod tabákem (do 1882) 1785 zal. Král. filipínská spol. (privilegium na přímý obch. mezi F. a Španělskem, zrušeno 1830) 1814 liberalizace obch. s dalšími zeměmi; vznik prvních manufaktur 1842-43 velké rolnické povstání
