Emilia
Emilia [emílja], hist. území v sev. Itálii, součást kraje E. - Romagna. Jméno podle silnice via Aemilia (mezi Rimini a Piacenzou), kterou dal vystavět 187 př.n.l. řím. konzul z rodu Aemiliů. Správní jed. v antice od doby Augustovy. Po dobytí E. Langobardy zde vzniklo několik vévodství. Význ. kult. střediskem byl klášter Bobbio, zal. iroskotskou misií. Po dobytí E. Franky dosazena do center E. hrabata. Od 10.st. nový rozvoj m., úlohu hrabat převzali biskupové. Ve 12.st. si m. vybojovala komunální zřízení. Od 13.st. boj mezi předními m. rody o nadvládu; největší panství vytvořily rody Farnese (Parma, Piacenza) a Este (Modena, Regio nell'Emilia). 1748 získal dědictví rodu Farnese Filip Bourbonský, 1803 dědictví modenské Habsburkové. 1796 vytvořili v Emilii Francouzi rep. cispadánskou (1797 cisalpinská, 1802 it., 1804 Král. it.). Vídeňský kongres 1814-15 obnovil parmské a modenské vévodství; v důsledku hnutí za sjednocení Itálie byla 1860 připojena k sardinskému (od 1861 It.) království. E. patří od konce 19.st. k hosp. vyspělým oblastem se silným děl. hnutím. Byla ohniskem protifašist. odporu (arditi del popolo).
