Elbłąg město
Elbłąg [-long], vojvodské a přístavní m. v sev. Polsku na okraji delty Visly; ll 5 900 obyv. (1983). Prům. stroj. (lodní turbíny), dřevozpracující, energetiky, oděvní. Dop. křižovatka. Div., muzeum. Arch. památky. - M. vzniklo v blízkosti starého obch. střediska Truso; 1237 zbudoval řád něm. rytířů obranný hrad, 1246 uděleno m. právo a ve 14.st. m. ohrazeno. Od 13.st. člen hanzy, od 1466 součást Polska, 1570-72 v E. vybudovány první pol. loděnice; v 16.st. konkurenční boj mezi E. a Gdaňskem. V 17.st. dočasně obsazen Švédy, od 1722 součást Pruska. Za druhé světové války byla v okolí Elbłągu řada nacistických koncentračních táborů.
