Dubrovník
Dubrovník, přístavní m. v Chorvatsku u Jaderského moře; 30 436 obyv. (2001) srov. 31 100 obyv. (1971). Mořské lázně a tur. středisko. Letiště. Hradby a bašty Minčeta, brána Ploče, palác Sponza, kláštery, třída Placa, mořské akvárium. Přístav Gruž. Poloostrov Lapad s hotely. - D. (it. Ragusa) zal. uprchlíky z Epidauru (dnešního Cavtatu), zničeného 656 Avary. Záhy se stal městskou rep. (zahrnující vedle vlastního D. část okolního pobřeží a přilehlé ostrovy) s velkým loďstvem a rozsáhlými obch. styky (s Itálií, již. Francií, Španělskem, severní Afrikou a Blízkým východem). Do 1205 byl D. ve vazalském poměru k Byzanci, 1205-1358 k Benátkám, 1358-1526 k uh. král. a 1526-1806 k osmanské říši. 1806 obsazen fr. vojsky, dubrovnická republika zrušena a m. 1809 připojeno k fr. ilyrským provinciím; 1815-1918 součást habsburské monarchie, od 1918 Jugoslávie. 1941-44 okupován it. vojsky. - V 15.-16.st. byl D. jedním z center renesanční kultury, zejm. humanistické literatury. Během války v Jugoslávii byl Dubrovník bombardován a silně poškozen.
