Drews
Drews Artur, 1. 11. 1865-19. 7. 1935, něm. idealistický filozof; stoupe.nec a pokračovatel filozofie E. von Hartmanna. Základem bytí je podle D. iracionální nevědomý božský živel, přicházející k vědomí v náb. a filoz. tvorbě člověka (Náboženství jako sebeuvědomění boha ). Z hlediska tohoto konkrétního nebo dynamického panteismu vystupoval D. proti kř., zejména proti novozákonnímu učení o Kristu (Mytus o Kristu ). Spolu se Svazem monistů se pokoušel založit svobodné náb. na zákl. svého konkrétního monismu. Proslul jako plodný popularizátor názorů tzv. mytol. školy v religionistice; ve své interpretaci Krista i jiných novozákonních postav jako symbolů nebeských těles využívá hypotéz J. Frazera, J. Robertsona a dalších badatelů o vzniku a vývoji náb. Na sklonku života se D. pokoušel vytvořit rasové germánské náboženství (spis o R. Wagnerovi a výklad svastiky), blížící se v některých ohledech ideologii nacismu.
