Dominikánská republika stát
Dominikánská republika [-ny-], špan. República Dominicana - stát ve Velkých Antilách ve vých. části ostrova Haiti a na malých ostrovech při pobřeží v Karibském moři; 48 734 km2, 8,54 mil. obyv. (2003) srov. 5,74 mil. obyv. (1982), 60% mulatů, 11% černochů, dále kreolů, bělochů; věřící vyznávají většinou římkat. náb.; úřední jaz. španělština; hl.m. Santo Domingo. - Hornaté vnitrozemí ostrova dosahuje v pohoří Kordillera Central horou Pico Duarte 3 175 m n.m. Členité pobřeží lemují nížiny. -Trop. pasátové podnebí, průměrná roč. teplota v nížinách 25-27°C, srážek roč. 600-2 000 mm. Trop. rostlinstvo a živočišstvo. - Značné nerostné bohatství: bauxit, rudy železa, niklu, zlata a stříbra, kamenná sůl. - Ochrana přírody: 5 velkoplošných nár. parků, 2 198 km2, tj. 4,7 % státního území. - Základem hosp. je zeměd., zaměstnává asi 50% ekon. činného obyv. (1979); pěstuje se cukrová třtina, rýže, banánovník, kávovník, kakaovník, bavlník, tabák, kukuřice a maniok. Prům. vytváří asi 22% hrubého nár. produktu (1977); nejvýznamnější je cukrovarnický, lihovarnický, tukový, dále tabákový, petrochem. a cementárenský. - Dop. nám., silniční, žel., let. (mez. letiště Santo Domingo). - Vývoz třtinového cukru, tabáku, kávy, kakaových bobů, rud, bauxitu; dovoz paliva, stroj., chem. a spotřebních výrobků; hl. obch. partneři USA, Venezuela, Japonsko, SNR. - Měna: 1 dominikánské peso = 100 centavů. - Rep. v čele s prez., který je i min. předsedou. Zákonodárným orgánem je dvoukomorový Nár. kongres, složený ze senátu (27 členů) a poslanecké sněmovny (91 členů). Polit. strany: Reformistická strana, Strana dem. integrace. Adm. se D. r. člení na 26 provincií a 1 nár. distrikt. Historie D. Republiky --> Haiti se 1844 odtrhla vých. část a po špan. okupaci 1861-65 se stala nezávislou D. r.; 1916-24 obsazena amer. vojsky; 1930-61 voj. diktatura Ř. L. Trujilla Moliny (do 1952) a H. B. Trujilla. Lid. povstání. 1956 a 1959 byla potlačena. President J. Bosch (1962-63) byl svržen voj. pučem. 1965-66 byl mimořádným pres. A. G. Godoy, 1966 J. Balaguer, od 1994 L. F. Reyna.
