Dominikánská republika dějiny
Dominikánská republika - dějiny Ostrov byl po příchodu Španělů (1492) jedním z hl. center jejich dalších výbo. jů v Americe. V 17.st. byl rozdělen na fr. a špan. část. Po několika povstáních, prvním vyhlášení nezávislosti (1804), špan. a haitské okupaci, byla 1844 vyhlášena D. r., která musela vzdorovat haitské expanzi i další špan. okupaci. Na zač. 20.st. okupována USA, které i později určovaly hosp. a polit. orientaci D. r. (voj. intervence USA 1965). Asi od pol. 70.let postupný návrat k burž. dem. systému. do konce 15.st. indiánské obyv. (Aravakové, Tainové) 1492 8. 12. u ostrova Haiti přistál K. Kolumbus, název Hispaniola zač.16.st. špan. kolonie Santo Domingo 16.-17.st. rozvoj plantážnictví, dovoz otroků z Afriky, vyhlazování ln- diánů 1697 mírem v Rijswijku záp. část ostrova připadla Francii 1791-1802 protifr. povstání (Toussaint L'Ouverture) 1795 mírem v Basileji připadl celý ostrov Francii 180-3 poražen fr. expediční sbor 1804 vyhlášena nezávislost ostrova (J.-J. Dessalines), ostrov na- zván znovu Haiti 1808 Španělé s brit. pomocí obsadili Santo Domingo 1821 nezávislost Santo Dominga 1822 násilné sjednocení s rep. Haiti 1843 povstání (J. P. Duarte) 1844 nezávislost, vyhlášena Dominikánská rep. (27. 2.) 40.-50.léta pokusy Haiti o dobytí D. r. 1861-65 D. r. znovu okupována Španěly 1863-65 úspěšné protišpan. povstání 60.-70.léta zač. pronikání USA (B. Báez) zač. 20.st. růst nespokojenosti s proamer. polit. vlády 1916 duben-květen protivládní povstání potlačeno voj. intervencí USA 1916-24 D. r. okupována USA 1930-52 diktatura R. L. Trujilla Moliny (prez. 1930-38, 1942-52) 1937 konflikt s Haiti 1939 zal. Dominikánská rev. strana 1941 vstup do 2. svět. války na straně protifašist. koalice 1944 zal. Dominikánská lid. social. strana na zákl. různých kom. skupin, od 1965 název Dominikánská KS (1947-77 ilegální) 1945 člen OSN 1952-61 diktatura H. B. Trujilla 1956-60 několik protivládních povstání a pokusů o státní převrat 1960 prez. J. Balaguer, faktická moc v rukou H. B. Trujilla 1961 květen zavražděn R. L. Trujillo Molina, H. B. Trujillo emigroval prosinec ustavena státní rada 1963 prez. J. G. Bosch; přijata nová ústava, burž. dem. reformy 25. 9. reakční voj. převrat, v čele státu tříčlenná junta 1965 24. 4. lid. a voj. povstáním svržena junta 25. 4. povstalci dobyli hl. m. 28. 4. voj. intervence USA; dosazena prozatímní vláda 1966 červen v prez. volbách zvítězil J. Balaguer (prez. do 1978) září většina jednotek USA opustila D. r. 1978 prez. S. A. Guzmán Fernández 1980 stávkové hnutí ve městech, rolnické nepokoje na venkově, zat- čen N. Isa Conde 1982 prez. S. J. Blanco
