Dobrovský Josef
Dobrovský Josef, 17. 8. 1753 Balassagyarmat (tehdy Ďarmoty), Maďarsko - 6. 1. 1829 Brno, č. učenec, jazykozpytec a historik; kat. kněz. Zakl. věd. lingvistického studia, vedoucí osobnost nár. obrození a podílele se na obnovení spisovné češtiny. Spisem o hist. základu slovanských jaz. (Institutiones linguae slavicae dialecti veteris - Zákl. staroslovanského jaz.) se stal zakl. slavistiky; rozvoj bohemistiky ovlivnil první soubornou lit. dějepisnou prací Geschichte der böhmischen Sprache und Literatur (Dějiny č. řeči a liter.). Na obrozenské jaz. snahy a bás. praxi zapůsobil zvl. stanovením zásad přízvučné prozódie a všestrannou péčí o dobový lit. jazyk, hl. zpracováním č. mluvnice (Ausführliches Lehrgebäude der böhmischen Sprache - Zevrubná mluvnice jaz. č.) a něm.-č. slovníku (Deutsch -böhmisches Wörterbuch).