De Roy
De Roy [roj, též Le Roy, lat. Regius] Hendrik, 29. 7. 1598 - 17. 2. 1679, niz. mater. filozof, fyziolog a pedagog, povoláním lékař; prof. univ. v Utrechtu. Stoupenec a propagátor karteziánské fyziky, fyziol. a galileovského učení o pohybu Země. Dualistickou metafyziku Descartovu odmítal. Byl zakl. toho směru v karteziánství, který v učení o člověku vycházel z Descartovy fyziky (Marx). V díle Fundamenta physicae (Základy fyziky) uznává hmotu za jedinou substanci a duši za modus (vlastnost těla). Vystupoval proti učení o vrozených ideách a racionalistické teorii poznání, proti níž stavěl senzualistické učení o původu poznání ze zkušenosti. Descartovy pokusy dokázat existenci boží odmítal stejně jako snahy podřídit filoz. náb. dogmatům a snahy zneužívat filoz. k ospravedlňování náb. víry. V soustavném výkladu Philosophia naturalis (Přírodní filozofie) uznával prvotnost fyziky před psychol. a teorií poznání.
