Dandolo
Dandolo, benátský patricijský rod; Enrico D., okolo ll 10-1205, od 1 192 dóže. Vypudil Pisánce z lstrije; přiměl účastníky čtvrté křížové výpravy, kteří neměli na zaplacení plavby do Palestiny, k dobytí Zadaru (1202) a pak k zásahům do bojů o trůn v oslabené byz. říši. Po protikat. revoltě v Cařihradu křižáci spolu s Benátčany Cařihrad dobyli a rozdělili si byz. říši. Enrico D. se stal spoluvladařem v latinském císařství, benátská rep. ovládla sev. předměstí Cařihradu (Galatu), Krétu, Euboiu, část Kykladských a Sporadských ostrovů, Korfu, Drač a přístavy na Peloponésu; Andrea Dandolo, 1306-1354, od 1343 dóže. Uzavřel výhodný mír s osmanskou říší, válčil s Janovem. Přítel Petrarky, autor benátských dějin (Chronica Venetorum, Kronika Venetů či Benátčanů).
