DAV
DAV, sl. časopis pro literaturu, vědu, politiku a umění; zal. v Praze 1924 členy Volného sdružení studentů socialistů (V. Clementis, E. Urx, A. Sirácky, D. Okáli, J. Poničan). Vycházel 1924-37 s přestávkou 1927-28 a 1930. Od začátku patřili mezi spolupracovníky P. Jilemnický, L. Novomeský a L. Szántó, v posledních ročnících z mladší generace v čas. DAV publikovali mj. G. Husák, A. Matuška, M. Chorváth, J. Rybák, A. Bagar. Marx.len. orientace přesunula po 1929 těžiště práce z oblasti liter. a um. na otázky aktuálně polit., sociální, ekon. a ideologické. DAV přinášel kritické články proti sl. konzervatismu, reakčním proudům v polit. životě, odsuzoval teror policejního aparátu proti pracujícím (Košúty 1931), orientoval inteligenci v světonázorových otázkách, aplikoval učení K. Marxe, B. Engelse a V. I. Lenina na otázky dějin, kult. a života na Slovensku, přispíval k poznávání sov. kult. Odhaloval nebezpečí domácího a zahr. fašismu, hlásil se k proletářskému internacionalismu. V otázkách um. probojovával D. zpočátku cestu sl. proletářské liter. (J. Poničan, L. Novomeský), ve 30.letech social. realismu (P. Jilemnický, F. Kráľ) a usiloval zejm. o jednotu polit. a světonázorovou. Publikovali v něm i č. pokrokoví a kom. spisovatelé a publicisté, mj. M. Majerová, Z. Nejedlý, J. Fučík, I. Olbracht, I. Sekanina; jedním ze zahr. spoluprac. byl I. Erenburg.
