Džammú a Kašmír
Džammú a Kašmír, (v.t. kašmír) - též ang. Jammu and Kashmir - členský stát na S Indie v sz. Himálaji; 222 236 km2, 10,07 mil. obyv. (2001) srov. 5,98 mil. obyv. (1981), letní hl.m. Srínagar, zimní hl.m. Džammú. Hornatý, těžko přístupný stát s horským pastevectvím, zeměd. se obdělává asi 10% půdy. Značné nerostné bohatství. - Ve 3.-2.tis. př.n.l. neolitické osídlení, od 3.st. př.n.l. součást Ašókovy říše (zal. Šrínagar), v 1.st. př.n.l. součást říše Šaků, od zač. n.l. do 3.st. říše Kušánů, 4.-6.st. nadvláda Guptovců. Od 7.st. nezávislý stát, ve 14.st. zal. sultanát; 1589 část dobyta Akbarem Velikým, 1622 zbytek dobyt Džahángírem. Od 1757 pod afghánskou nadvládou, 1819 obsazen sikhy z Paňdžábu. 1849 vytvořeno knížectví pod brit. kontrolou, 1931-32 protifeud. rolnické povstání, 1946 rozsáhlá lid. vystoupení proti knížecí moci. Nár. osvob. hnutí vyvrcholilo po rozdělení Brit. Indie na Indii a Pákistán (1947), mahárádža žádal nezávislost na Indii i Pákistánu. V říjnu 1947 napaden Pákistánem, část Kašmíru od té doby okupována (Baltistán, Gilgit, Hunza, Nagir) a tvoří tzv. Severní oblasti. Na menší části okupovaného území vytvořen tzv. Azád Kašmír (Svobodný K.) s loutkovou vládou; mahárádža požádal o voj. pomoc Indii a 26. 10. 1947 podepsal smlouvu o připojení D. a K. k Indii. 1965 pohraniční incident s Pákistánem, vyprovokovány náb. nepokoje; 1972 stanovena linie příměří. V.t. kašmírská otázka.
