Codex Sinaiticus
Codex Sinaiticus [k- -kus, lat.], rukopis bible ze 4.st.; obsahuje nejst. řec. verze Starého zákona, Nového zákona a některé knihy, které byly později z kánonu vyřazeny. Nalezen 1844 v klášteře sv. Kateřiny na Sinaji, 1869 jej mniši darovali rus. carovi, od 1933 v Brit. muzeu v Londýně.