Chorvatská rolnická strana
Charvátská rolnická strana, charv. a zemního plynu, bauxitu, vápence. agrárně nacionalistická strana, zal. Průmysl těžební (Raša, oblast Sávy 1904 bratry A. a S. Radicovými. Před a Drávy - ropa), energetiky, hut., 1.svět. válkou požadovala federalizací stroj., el.tech., loďařský, chem. a peRakousko-Uherska, širokou autono- trochem., farm., plastických hmot, cemii pro Charvátsko, likvidaci aristo- mentárenský, text., oděvní, kožedělný, kratických privilegií a volební právo obuvnický, polygr., dřevozpracující. pro všechny samostatné hospodáře; Produktivní zeměd., hl. na S; pěstuje rozvíjela teorie rolnické demokracie se pšenice, kukuřice, cukrová řepa, a rolnického státu. V průběhu l.svět. slunečnice, konopí, len, pícniny, války se odklonila od austroslavismu brambory, citrusy, vinná réva; ovoca přijala program auton. Charvátska nářství. Chov skotu, prasat, ovcí, koní, v rámci jednotného jihoslovanského drůbeže. Lov ryb; těžba dřeva. Tur. státu. V meziválečném období vystu- ruch. - Doprava železniční, silniční, povala proti velkosrb. centralismu; po námořní (největší jugoslávský přístav voj.-monarchistickém převratu 1929 Rijeka), letecká (Záhřeb, Dubrovník, byla její činnost až do 1934 fakticky Split).
