Budapešť
Budapešť, maď. Budapest - hl. m. Maďarska, samosprávné m. na stř. toku Dunaje; 525 km2, 1,77 mil. obyv. (2002) srov. 2,06 mil. obyv. (1980). Polit., hosp., kult. středisko státu. - B. vznikla 1872 spojením m. Budína, Pešti a Obudy. Na místě Obudy se nacházelo keltské osídlení a v 1.-4.st. řím. m. Aquincum. Později slovanské osídlení. Po příchodu Maďarů zal. král. hrad Budín, jenž se stal s přilehlým m. (1244 privilegia od Bély IV.) hl. m. Uher; 1541-1686 v rukou Turků a střediskem budínského pašalíku. Výhodnější ekon. podmínky vedly k vzestupu Pešti; 1703 král. m., 1848 až 1849 ohnisko rev., od 1876 hl. m. Uher. - Po rozpadu Rakouska-Uherska B. hl. m. Maďarska, středisko Maď. rep. rad; za 2.svět. války 1944 obsazena nacisty a osvobozena 13. 2. 1945 Sov. armádou. - Je zde více než třetina maď. prům. (stroj., automobilový, el.tech., elektroniky, chem., farm., gumárenský, kožedělný, hut., text., oděvní, potr., polygr.). Velká dop. křižovatka (žel., silniční, ř. přístav Csepel, letiště Ferihegy). Metro (budované od 1896, nejst. na evr. pevnině). Stará část Buda je na pravém, vyšším břehu, na plochém levém je Pešť s radiálním systémem ulic. Osm mostů přes Dunaj. Cetné termální prameny. Na místě řím. Aquinka jsou zbytky amfiteátru, lázní a jiné památky. Hrad v Budě z pol. 13.st. Parlament v novogot. stylu z 1884 až 1904. Nár. div. a jiná div., muzea, knihovny; zool. a bot. zahrada. Univ. (zal. 1635) a jiné vysoké školy. Maď. AV, věd.výzk. ústavy.
