Bretagne

Bretagne [-taň], Bretaň - kr. v záp. Francii; 27 209 km2, 3,01 mil. (2004 úřední odhad) srov. 2,90 mil. (1999 cenzus) srov. 2,65 mil. obyv. (1980 cenzus), kr. m. Rennes. Dpt. Finistère, Côtes-du-Nord (též Côtes-D'Armor), Morbihan, Ille-et-Vilaine. - Hist. území v záp. Francii; ve starověku a raném středověku součást Armoriky, po příchodu kelt. Britů v 5. až 6.st. se vytvářelo samostatné král. Franská říše zřídila v 8.-9.st. na hraničním území s B. bretaňskou marku (v jejím čele do 778 Roland). Na počátku 10.st. dobyli B. Normani, poslední král Alan (†952) od 936 v hodnosti vévody. Alanův bratr Eudon (†1062) se stal zakl. rodu hrabat z Penthièvre, kteří se účastnili dobytí Anglie Vilémem Dobyvatelem, vytvořili hrabství Richmond a okolo 1137 nastoupili vládu v B. Dědička B. po smrti vévody Conana IV., (†1171) Konstancie (†1201), se provdala za Geoffroie (†l186), syna angl. krále Jindřicha II. B. tím nepřímo začleněna do angevinské říše. Po zavraždění vévody Artura (†1203) králem Janem Bezzemkem se dědičkou B. stala Arturova sestra Alice (†1221), která se provdala za fr. prince z rodu Kapetovců, Petra hraběte z Dreux (†1250). Za jeho vlády správní reformy v zemi, B. se kult. a polit. sbližovala s Francií. Od r. 1200 ustupuje bretaňský jazyk francouzštině (převládla v 16.st.). Po vymření hl. linie bretaňských vévodů 1341 boj o B. za účasti Anglie a Francie v rámci stoleté války. 1379 získal vládu Angličany podporovaný rod Montfort. Za vlády Montfortů hosp. a kult. rozkvět B. Vévodové se snažili udržet nezávislost B. na Francii (B. byla formálně fr. léno) zejm. spojenectvím s Burgundskem. Dědička dyn. Monfort Anna Bretaňská se provdala 1490 za Maxmiliána I. Habsburského, ale po vpádu fr. vojsk do B. byla donucena sňatek zrušit; faktické připojení B. k Francii legalizovaly její sňatky s fr. králi Karlem VIII. a Ludvíkem XII. a sňatek její dcery Claude (†1524) s Františkem I. Se souhlasem stavů B. vyhlásil František I. 14. 8. 1532 trvalou unii (Union perpetuelle) mezi Francií a B. Zvláštní postavení si B. udržela v rámci fr král. až do fr. burž. rev. konce 18. století.