Brazílie dějiny
Brazílie - dějiny - Země s pův. indiánským obyv. byla kolonizována Portugalci od 16.st. Dlouho nesla dědictví koloniální závislosti a jednostranné hosp. orientace, a to i po ustavení samostatné rep. V současnosti nejbohatším a prům. nejrozvinutějším latinsko-amer. státem, který ovšem zápasí s hosp. potížemi. Vláda, i za pomoci armády, hledá řešení v omezování dem. a sociálních práv. Přehled do 1500 B. osídlena pův. indiánským obyv. (Tupíové, Aravakové), 1500 přistál Portugalec P. A. Cabral, 1501-02 A. Vespucci prozkoumal pobřeží, 1530 zač. port. kolonizace, 1549 prohlášena král. kolonií; příchod jezuitů, 1630-54 Nizozemci obsadili Pernambuco, 1630-97 Palmarská rep., 1645 boj proti špan. snahám ovládnout B., 17.-18.st. bandeiranté; rozvoj plantážnictví, dovoz otroků z Afriky, 1759 vyhnání jezuitů z B., konec 18.st. zač. nár. osvob. hnutí; de Silva Xavier, 1807 port. dvůr uprchl před Napoleonem do B., 1815 formálně zrušena kolonie a vyhlášeno král., 7. 9. 1822 vyhlášení nezávislého císařství, 1822-31 císař Pedro I., 1824 první ústava, 1831-40 regentská vláda; povstání, 1835-45 na části území vyhlášena rep. Rio Grande do Sul (mj. zde bojoval Garibaldi), 1840-89 Pedro II.; příliv evr. osadníků; rozvoj kapitalismu a hospodářství, 1865-70 vítězná válka s Paraguayí; ekon. vyčerpání země, 1888 zrušeno otroctví (Zlatý zákon), 1889 svržena monarchie a vyhlášena federativní rep.; prez. M. D. Fonseca, 1910 člen Panamer. unie, 1912-15 rolnická povstání, po 1917 rozmach děl. hnutí pod vlivem VŘSR, 1918 gen. stávka, 1922-26 vláda A. Bernardese, 1924-27 voj. povstání, v čele L. C. Prestes, 1930 převrat; v čele O. Aranha, 1930-45 prez. G. D. Vargas, 1932 puč; potlačen armádou, 1935-36 lid. povstání pod vedením Nár. osvob. aliance (zal. 1935); potlačeno, L. C. Prestes odsouzen na 46 let, od 1937 voj. diktatura, 1938 rozbit pokus o fašist. puč, 1942-45 účast v 2.svět. válce na straně protifašist. koalice, od 1945 člen OSN, 1946 voj. převrat; vyhlášeny prez. a parlamentní volby, přijata nová ústava, 1946-51 prez. E. G. Dutra, 1951-54 prez. opět G. D. Vargas; voj. spiknutím donucen k demisi, 1956-60 prez. českého původu J. Kubitschek Oliveira; snaha o reformy, 1961 prez. J. da S. Quadros, 1961-64 prez. J. Goulart; navázal na polit. J. da S. Quadrose; svržen, 1964-67 prez. H. Castello Branco, 1967-69 prez. A. Costa e Silva (odstoupil), 1969-74 prez. F. G. Medici, 1974-78 prez. F. Geisel; rozhodující pozice v rukou armády, která stála roti rozšiřování dem. práv, 1974 v parlamentních volbách zvítězila vládní strana Nár. svaz obnovy (ARENA, vytvořena 1966), 1975 útoky na Brazilské dem. hnutí (legální opoziční strana, vytvořena 1966); narůstání hosp. problémů; 1976 snaha o posílení hosp., polit. a voj. vztahů s USA a afr. státy, 1977 studentské bouře; částečné ústavní reformy, 1978 prez. zvolen gen. J. B. de O. Figueiredo (úřad nastoupil v březnu 1979), 1979 částečná demokratizace polit. života a sociální reformy; amnestie polit. vězňů a emigrantů; rozpuštěna ARENA, prosinec 1980 ustavující sjezd vládní Soc. dem. strany, která nahradila stranu ARENA, 1981 federativní území Rondônia prohlášeno 23. státem federace, 1985 po více než po 50 letech vlivu na vládu Armáda nenásilně odstoupila z politiky Brazílie, od konce 80. let 20. st. do současnosti Brázilie s většími či menšimi úspěchy provádí hospodářský rozvoj, který je z větší míry založený na přírodním bohatství tohoto ekonomicky nejsilnější státu jižní Ameriky a regionální velmoci.
