Boris I.
Boris I., †907, bulh. chán (kníže) 852 až 889. Zpočátku ve spojeneckém svazku s východofranskou říší, usiloval o přijetí křesťanství ze západu; 864 byl však poražen Byzancí a nucen přijmout křest od cařihradského patriarchy (přičemž přijal jméno Michal). Upevnil knížecí moc; sporů mezi Cařihradem a Římem využil k vytvoření samostatné bulh. círk. organizace v čele s arcibiskupem. Podporoval slovanskou liturgii a 886 poskytl útočiště Metodějovým žákům, vypuzeným tehdy z Velké Moravy. 889 se zřekl trůnu ve prospěch svého syna Vladimíra a odešel do kláštera.
