Blaník pověst
Blaník, vrch nedaleko Vlašimi proslulý národní pověstí, jejímž jádrem je mezinárodní motiv spící vojsko v hoře. Jedná se o dvojkopec u obce Louňovice, velký a malý B. Je spojen s postavou knížete Václava (asi 907 - 935). V B. odpočívá vojsko svatého Václava (Blaničtí rytíři), aby přišlo zemi na pomoc, až s ní bude nejhůře; někdy se hovoří o zbrojnoších Zdeňka Zásmuckého (první polovina 16. stol.), který se sem uchýlil po ztracené bitvě nebo prchal před trestem za zabití soka. Podle obecných představ se vojsko v určitý výroční den na blízké louce cvičí v boji. Důkazem přítomnosti vojska v hoře je pramen tryskající na úpatí, který bývá rmutný, protože v hoře jsou ustájeni koně. Podle lokální pověsti spatřil vojsko na louce svědek, který poblíž pásl nebo konal nějakou selskou práci; dívku, která tu žala trávu, zbrojnoš poprosil, aby přišla rytířům poklidit: vrátila se z hory ne za den, ale za rok. Celý rok tam pobyl i kovář, který je požádán, aby nově okoval rytířům koně. Za odměnu dostane smetí či koňské kobližky, zklamán je vysype z pytle na zem, doma nalezne na dně zbytek proměněný ve tři dukáty.
