Bělehrad
Bělehrad, srb. Beograd - hl. m. republiky Srbska, které bylo od 2003 do 2006 součástí federace Srbska a Černé hory (do 1991 hl. m. býv. Jugoslávie a Srbské social. rep.; 28. 6. se Černá hora stala samostatným státem). Bělehrad leží na soutoku Sávy s Dunajem, 122 m n.m.; 182 km2, 1,12 mil. obyv. (2001) srov. 1,46 mil. obyv. (1981). Polit., hosp. a kult. středisko Srbska. - Nejst. část je na soutoku obou ř. se zbytky řím. staveb, pevnost Kalemegdan (18.st.), turecká mešita (17.st.), Nár. div. z pol. 19. století. Od 1960 se buduje na pravém břehu Sávy moderní čtvrť Novi Beograd. Prům. je soustředěn v předměstích Zemun, Rakovica, Železnik. Muz., div., knihovny, archívy, bot. zahrada. Srbská AV, věd.výzk. ústavy, dvě univ. (zal. 1863 a 1975) a jiné vysoké školy. - B. se rozkládá na místě kelt. a později řím. m. Singidunum, jež bylo za řím. císařství sídlem legie a části řím. dunajské flotily. Od 6.st. součást byz. říše. Srb. název B. se poprvé objevuje v 9.st. Od 1427 uh. pohraniční pevnost; 1456 zde vojska Jana Hunyadyho porazila tureckou armádu. 1521 dobyt Turky; v průběhu rak.-tureckých válek v 16.-18.st. třikrát obsazen rak. vojsky (1688 - 1690, 1717 - 1739, 1789 až 1791). Od 1806 hl. m. srb. knížectví, od 1882 král.; do 1867 udržována v bělehradské pevnosti turecká posádka. Od 1918 hl. m. Království SHS, od 1929 Jugoslávie. 13. 4. 1941 okupován nacist. vojsky, 20. 10. 1944 osvobozen jug. a Sov. armádou. 1945-63 hl. m. býv. Federativní lidové republiky Jugoslávie - FLRJ, 1963-91 býv. Socialistické federativní republiky Jugoslávie - SFRJ. 1992-2002 býv. Federativní republiky Jugoslávie.
