Bejrút
Bejrút, též Beirut hl. m. Libanonu, u Středozemního moře; 1,16 mil. obyv. (2002) srovnej 702 000 obyv. (1978). - B. od 15.st. př.n.l. obchodní a polit. centrum. 140 př.n.l. dobyt a zbořen Antiochem VII., 15 př.n.l. dobyt M. V. Agrippou (zal. řím. kolonie Colonia Julia Augusta Felix Berytus). 551 těžce poškozen zemětřesením, 635 dobyt Araby. Za křižáckých válek několikrát dobyt a vyloupen, od 1110 pod vládou křižáků (Balduin I.), 1291 dobyt mamlúky, 1516 Turky. V 16. - 17.st. byl hl. m. nezávislého knížectví, 1830 - 1831 eg. okupace, 1840 dobyt Turky, 1860 - 1861 fr. okupace. Od 1920 hl. m. Velkého Libanonu, od 1934 hl. m. Libanonské rep. Od 1940 pod vichystickou fr. vládou, 1941 - 1946 obsazen brit. a fr. vojsky. V květnu až září 1958 povstání proti vládě K. Samúna, v červenci až říjnu obsazen vojsky USA. V 60. a 70. letech teroristické akce v důsledku boje mezi náb. a polit. skupinami, zejm. pravicovými falangisty a levicovými Palestinci a drúzy. 1975 - 1976 obč. válka, která byla obnovena po invazi izraelských vojsk do Libanonu v červnu 1982. V září 1982 masakr (za podpory izraelské armády) v palestinských táborech Sabra a Satila v muslimské části B. Po odsunu izraelských voj. sil z B. v září 1983 zaujaly do jara 1984 jejich pozice tzv. jednotky mnohonár. sil (USA, Francie, Velké Británie a Itálie). Od pol. 1984 postupná normalizace života a obnova města. - Hosp., fin., obch. a kult. středisko Libanonu. Prům. text., potr., stroj., kožedělný. Tur. ruch. Dop. křižovatka (tranzitní přístav, letiště). Nár. muz. a knihovna. Několik univ. a jiných vysokých škol. Hist. památky ant., řím. a arabské.
