Asie
Asie [-z-], vých. část Eurasie, největší světadíl; 44,4 mil. km2, tj. 30 % souše, 3,93 mld obyv. (2002) srov. 2,63 mld. obyv. (1980). A. má vysokou hustotu zalidnění (okolo 83 obyv./km2 - 2002 srov. 59 obyv./km2 - 1980), žije zde 60% celosvětové populace. Na Z souvisí s Evropou a Suezskou šíjí s Afrikou. Je omývána oceány Sev. ledovým, Tichým a Indickým. Krajními body as. pevniny jsou mysy: na S Celjuskinův, 77°43' s.š., na J Buru, 1° 16' s.š., na Z Baba, 26° 10' v.d., a na V Děžňovův, 169°40' z.d.; jejich vzdálenost ve směru rovnoběžek je 9 900 km a ve směru poledníků 8 500 km. Pobřeží je značně členité, ostrovy zaujímají 2 mil. km2; největší jsou Velké Sundy, Japonské souostroví, Filipíny, Malé Sundy. A. má velkou vertikální členitost a stř. výšku povrchu (960 m). Dosahuje největší výšky na Zemi (Mount Everest, 8 848 m n.m.) i nejhlubší prolákliny (Mrtvé moře, -399 m). Zákl. jednotkami v geol. stavbě A. jsou pevninské štíty sibiřský, čínský, ind., arab. a vyvrásněná pásemná pohoří. Třetihorní pásmo alpsko-himálajské soustavy protíná celý kontinent a zvedá se do nejvyšších pohoří (Himálaj, Karakorum, Kchun-lun, Pamír, Hindúkuš, Kavkaz). Tichooceánské pásmo, probíhající podél vých. pobřeží, na poloostrovech a ostrovech, je tektonicky velmi neklidné, s činnými sopkami. Značnou rozlohu zaujímají náhorní plošiny a vysočiny, nížiny jen čtvrtinu povrchu A. (Západosibiřská rovina, Velká čínská nížina, Turanská nížina). Asi 40% A. jsou bezodtoká území pouštního až polopouštního rázu. V sev. a vých. Sibiři je více než 10 mil. km2 dlouhodobě zmrzlé půdy. A. má velké zásoby nerostného bohatství. Těží se hl. ropa, zemní plyn, uhlí, zlato, diamanty, stříbro, rudy železa, cínu, wolframu, antimonu, manganu, chromu. Hydrografické poměry A. jsou vzhledem ke klimatickým rozdílum značně odlišné. Největší a nejvodnější ř. jsou sibiřské (Ob', Jenisej, Irtyš, Lena) a monzunové (Jang-c'-ťiang, Žlutá řeka, Mekong, Amur, Brahmaputra). R. mají v četných oblastech význam pro zavodňování a jejich vodní stavy na dolních tocích jsou tím silně ovlivňovány. Mnoho jezer; největší jsou jezera reliktní (Kaspické moře, Aralské jezero) a tektonického původu (Bajkal), vedle jezer ledovcového a sopečného původu. A. zasahuje do všech podnebných pásem od arktického až po rovníkové, na většině území však převládá kontinentální typ podnebí pro značnou vzdálenost vnitrozemí od oceánů. Rostlinstvo a živočišstvo sev. a stř. A. patří k holarktické biogeografické oblasti, již. část k paleotrop. oblasti. Název A. odvozen z asyrského asu = země východu.
