Antigua a Barbuda
Antigua a Barbuda [-tygva, entýge], stát v sev. části oblouku Malých Antil; 442 km2 s dependencemi (Antigua 281 km2 a Barbuda 161 km2), 66 970 obyv. (2001) srovnej 75 000 obyv. (1980), 95 % černochů, mulatů; úřední jaz. angličtina, hl.m. Saint John's. V 1995 po sopečném výbuchu na blízkém ostrově Montserrat se na Antiguu a Barbudu přestěhovalo okolo 3 000 běženců. - Součástí státu je i ostrov Redonda 1,6 km2. Ostrovy sopečného původu; A. ve vých. části vápencová se na Z zdvihá v andezitovou hornatinu až 405 m n.m. Trop. podnebí zmírněné oceánským vlivem, průměrné roč. srážky až 1 100 mm; trop. rostlinstvo a živočišstvo. - A. je stát orientovaný zeměd.; prům. (zpracovává pouze zeměd. suroviny) potr., lihovarnický, tabákový a dále cementárenský. Pěstuje se bavlník, cukrová třtina, tabák, zelenina a ovoce. - Dop. silniční, nám. a let. (letiště Coolidge). Vývoz lihovin, bavlny, tabákových výr.; dovoz stroj. a spotřebního zboží, paliv. - Státní zřízení: přidružený stát Velké Británie, hlava státu brit. královna, zastoupená brit. guvernérem. Dvoukomorový parlament. Předsedu vlády jmenuje brit. guvernér. Součást brit. Společenství. Měna: 1 východokaribský dolar = 100 centů. Adm. se A. dělí na 6 okresů. - Antigua objevena pro Evropany Kolumbem 1493. 1632 obsazena Angličany, 1666 Francouzi; mírem v Bredě 1667 předána Anglii. Od 1940 let. základna USA. 1958-62 součást Západoind. federace, od 1967 součást brit. Společenství. Od 1. 1. 1981 nezávislý stát, člen OSN.
