Andalusie
Andalusie [-lúzi-], špaň. Andalucía, též někdy Andalusia - hist. území a auton. kr. v již. Španělsku u Středozemního moře. - Ve starověku osídlena iberskými kmeny, které koncem 2. tis. př.n.l. vytvořily tartéskou říši. Okolo 1100 začala foinická kolonizace, ve 3.st. př.n.l. bylo území A. připojeno ke Kartágu. Po dobytí Římany součást Hispánie, provincie Baetiky. Počátkem 5.st. vpády Vandalů (od nich pochází název A.), Alanů a Vizigótů. Připojena k vizigótskému království (552 až 582 ovládána Byzancí), 711 k arabské říši. Termín A. označoval ve středověku muslimské území na Pyrenejském poloostrově (al-Andalus). Území dnešní A. bylo jádrem córdobského chalífátu, státu Abbádovců, význ. součástí říší Almorávidů a Almohadů. Po bitvě u Navas de Tolosa (1212) se rozpadla na státy Córdobu, Jaén, Sevillu a Granadu, které ve 13.-15.st. ovládla Kastilie. Ekon. strukturu A. poškodil zákon o vystěhování Maurů (1502) po potlačení povstání v kraji Alpujarra. Rozkvět m. Cádizu a Sevilly z obchodu se špan. koloniemi. Za napoleonských válek středisko nár. osvob. boje špan. lidu. 1936-39 boje mezi frankisty a republikány sz. od Córdoby a Granady.
