Anaximandros
Anaximandros z Mílétu, asi 610-546 př. n. l., starořec. filozof; živelný materialista a dialektik; žák Thaléta z Mílétu a spoluzakl. mílétské školy. Autor prvního řec. filoz. díla v próze O přírodě, z něhož se zachoval jen jeden zlomek. Zavedl do filoz. pojem arché, tj. pralátky, z níž světy vznikly a do níž se opět periodicky vracejí, a určil ji jako apeiron, tj. kvalitativně stejnorodou a kvantitativně neomezenou. Při kosmogonickém procesu se působením protikladných tendencí teplého a chladného, suchého a vlhkého vyvinulo existující uspořádání světa. A. může být pokládán za zakl. evr. přírodovědy, neboť v protikladu k mytol. výkladům prosazoval výklad příčinný a empiricky ověřitelný. Napsal učebnici geom., vytvořil mapu světa, sestrojil model oblohy, kde se Země podobně jako jiná nebeská tělesa vznáší volně v prostoru, zdokonalil sluneční hodiny. Poprvé v dějinách vyjádřil v naivní formě ideu evoluce živých bytostí a člověka.
