Aljaška stát
Aljaška, angl. Alaska, zkr. Ak. členský stát USA na SZ Sev. Ameriky (včetně poloostr. A.) a přilehlých ostrovech; největší stát USA rozlohou 1 518 776 km2 (Stát USA od 1959.); 642 900 obyv. (2002) srov. 400 500 obyv. (1980), hl.m. Juneau. (Od 1976 proběhlo několik neúsúěšných hlasování o přeložení hl.m. do Willow, 60 km sev. od Anchorage.) Pásma pohoří protínají obloukem území státu od S k J, vytvářejí kotliny protékané ř. (Yukon aj.). Místy doznívající sopečná činnost. Nejvyšší h. je McKinley, 6 194 m n.m., nejvyšší h. USA. Ledovce sestupují místy až k moři (Malaspina). Arktické a subarktické podnebí. Vodné řeky (Yukon, Kuskokwim). Lesy zaujímají asi třetinu území. Velká ložiska surovin (zlato, ropa, zemní plyn, cín, uhlí, chromity, rtuť). Prům. dřevařský a dřevozpracující, rybářský a rybný. Ustupující chov sobů. Lov kožešinové zvěře (tuleň, sobol, rosomák, vydra, liška). Turistický ruch. Vojenské a letecké základny. V Kongresu USA má 2 senátory a 1 poslance. - A. osídlena už koncem paleolitu migracemi obyv. ze sv. Sibiře. 1741 u břehů A. přistála rus. výprava vedená V. Beringem; 1799 rus.-amer. společnost získala monopol na exploataci A. 1867 uzavřena washingtonská smlouva, na jejímž základě prodala carská vláda USA A. za 7,2 mil. dolarů. Do 1884 adm. spadala do správy Oregonu, v důsledku zlaté horečky na konci 19.st. stanoveny 1903 hranice s Kanadou. 1906 zřízena územní správa a 1912 dostala A. omezenou samosprávu. Za 2.svět. války hl. amer. voj. základna pro arktickou oblast.
