Alberoni
Alberoni [-ny] Julio (Giulio ), 31. 5. 1664-16. 6. 1752, špan. státník it. původu. Od 1705 diplomat parmského vévody; 1711 doprovázel do Madridu fr. maršála L. J. de Vendôme. A. získal velký vliv na špan. dvoře, 1714 vyjednal sňatek Filipa V. s Alžbětou Parmskou. 1715 jmenován špan. grandem a prvním min., 1717 kardinálem. Zasadil se o velkorysé fin., hosp., voj. a adm. reformy. Cílem jeho politiky bylo obnovit špan. panství v Itálii, ztracené utrechtským mírem (1713). Snažil se vytvořit alianci se Švédskem, Ruskem, Bavorskem, uh. stavy a skotskými jakobity. 1717 dal obsadit Sicílii a 1718 Sardinii. 1719-20 Španělsko poraženo koalicí Francie, Velké Británie, Rakouska a Nizozemska. A. byl nucen odstoupit, odešel do Itálie; 1735-43 papežský legát.
