Albánie dějiny
Albánie - dějiny Uzemí A. bylo ve starověku součástí řím. impéria, od konce 4.st. n.l. byz. a od konce 15.st. osmanské říše. Staletí turecké nadvlády měla za následek islamizaci většiny obyv. i hosp., sociální a kult. stagnaci. Ani po získání nezávislosti 1912 se A. nevymanila ze zaostalosti a závislosti na cizině. V dubnu 1939 okupována fašist. Itálií a připojena k Italskému království; 1943 obsazena něm. vojsky. Proti okupantům se zformovala lid. osvob. armáda v čele s KS Albánie, jež 1944 zemi osvobodila. 1946 A. prohlášena lid. rep. a nastoupila cestu budování socialismu po boku SSSR a lid. dem. zemí. V důsledku dogmatických a sektářských postojů vedení Albánské strany práce se však na zač. 60. let izolovala od SSSR a ostatních zemí social. společenství a jednostranně se orientovala na spolupráci s maoistickou Čínou. V 2.pol. 70.let byla i tato spolupráce v souvislosti s ideol. roztržkou mezi Albánskou stranou práce a KS Číny přerušena, aniž se změnily dosavadní oficiální albánské postoje k SSSR a ostatním social. zemím. př.n.l. 100 000 až 40 000 první doklady existence člověka na území A. konec 2.tis. archeol. doložena přítomnost Ilyrů konec 8.-7.st. zal. prvních řec. osad v přímoří 4.-3.st. formování raně otrokářských státních útvarů u Ilyrů 2.st. př.n.l. až 4.st. n.l. území A. součástí řím. říše konec 4. byz. vláda přerušovaná expanzí Bulharska; vpády Normanů, až pol. 14.st. rozšiřování Rašky a Zety, vliv Benátek, výboje Království obojí Sicílie a neapolského král. Anjouovců přelom 12. vznik prvního samostatného albánského státního útvaru (ar- a 13.st. berešské knížectví) pol. 14.st. Srbsko za vlády Štěpána Dušana ovládlo téměř celou A. konec 14. až zač. 15.st. feud. rozdrobenost, další rozšiřování vlivu Benátek 20.-30. léta 15.st. převážná část A. v rukou Turků 1443-68 úspěšný osvob. zápas Albánců pod vedením Skanderbega proti nadvládě osmanské říše 1479-1912 provincie osmanské říše 1756-1831 sev. A. pod vládou dyn. Bušatliů 1787-1822 v již. A. vláda Aliho paši Tepelenského 40. - 70. léta vzpoury proti zavádění centralistických reforem v osmanské 19.st. říši 2.pol. 19.st. rozvoj albánského nár. hnutí 1878-1881 Prizrenská liga 1910-1912 masová protiturecká povstání Albánců 1912 18. 8. turecká vláda přijala albánský požadavek na vytvoření auton. Albánie říjen.až první balk. válka (A. obsazena postupně vojsky Černé Hory, prostnec Srbska a Řecka) 28. 11. albánské národní shromáždění vyhlásilo ve Valoně nezávi- slost Albánie 17. 12. evr. velmoci přiznaly A. auton. pod svrchovaností tureckého sultána 29. 7. 1913 Londýnskou mírovou smlouvou A. mez. uznána za nezávislý stát pod kontrolou a se zárukami velmocí 1914-18 za l. svět. války A. cílem expanze okolních států a jedním z válečných bojišť 1919-21 boj za zajištění státní nezávislosti a územní integrity, osvobo- zení od it. (JZ) a srb. (SV) okupace červen burž. dem. revoluce; potlačena kontrarev. silami za podpory ze zahr. 10. 6.-24. 12. vláda F. Noliho, nastolená po vítězství burž. dem. revoluce 24. 12. 1924 diktatura A. Zoga. Od 21. 1. 1925 do 31. 8. 1928 vládl jako až 7. 4. 1939 prez., poté jako král (Zogu l.). A. se dostala do plné závislos- ti na fašist. Itálii 7. 4. 1939 až 8. 9. 1943 okupace it. fašist. vojsky srpen po kapitulaci Jugoslávie připojena část jug. území osídlená Albánci k území A. a vytvořena tzv. Velká A. pod nadvládou fašist. Itálie 8. 11. zal. KS Albánie (od 1948 Albánská strana práce) 16. 1. 1942 zrod antifašist. nár. osvob. fronty vedené KS září 1943 až okupace něm. nacist. vojsky; vytvořen loutkový stát v hrani- listopad 1944 cích Velké A. 1944 24.-26. 5. Antifašistický nár. osvob. kongres v Permetu 29. 11. lid. osvob. armáda osvobodila celou A. 1945 až zač. 1947 znárodnění prům., bank a it. a něm. majetku 29. 8. zákon o pozemkové reformě 2. 12. volby do Ustavodárného shromáždění 1946 11. 1. Ústavodárné shromáždění vyhlásilo lid. republiku 14. 3. schválena ústava 8.-22. 11. I. sjezd Albánské strany práce stanovil gen. linii výstavby so- 1948 cialismu 1949 člen RVHP 1954-81 předseda vlády M. Šehu 1955 člen OSN a Varšavské smlouvy 60. léta přerušení spojenectví s SSSR, orientace na ČLR 1968 odstoupení od Varšavské smlouvy 1976 nová ústava, změna názvu na Albánskou lid. social. republi- ku 1978 po albánské kritice maoismu odvolala Čína hosp. pomoc a odborníky; albánští studenti museli opustit čín. vysoké školy 1982 A. Çarçani předseda vlády; R. Alia předseda prezídia Lid. shromáždění
