ženevské směnečné a šekové úmluvy
ženevské směnečné a šekové úmluvy, výsledky snah o unifikaci směnečného a šekového práva, jejichž počátek lze najít již v konferencích v Haagu před 1.svět. válkou a jež vyústily ve čtyři konvence, uzavřené v Ženevě v letech 1930-31: Úmluva o jednotném směnečném zákoně, Úmluva o jednotném šekovém zákoně, Úmluva o kolizi směnečných zákonů, Úmluva o směnečných poplatcích. Tyto úpravy sice sblížily směnečné a šekové právo mnoha zemí, nepodařilo se jim ale toto právo unifikovat, a to zejm. proto, že k unifikované úpravě nepřistoupily státy angloamer. práv. oblasti. Kromě toho ženevské úmluvy připouštějí řadu výhrad, takže ani mezi státy, které jsou jimi vázány, nelze mluvit o úplné unifikaci. Tímto problémem se znovu zabývá komise OSN pro mez. právo obchodní (UNCITRAL). Československo k těmto úmluvám přistoupilo, ale v důsledku 2.světové války je neratifikovalo. Čs. směnečné a šekové právo však vychází ze zásad ženevských směnečných a šekových úmluv.
