žaludek
žaludek, ventriculus, stomachus, gaster - vakovitě rozšířená část trávicí trubice, v níž se potrava zpracovává mech. a část. i chemicky. Embryonálně se zakládá z endodermu. U primitivních bezobratlých není ž. vyvinut. Ve vývojové řadě živočichů se poprvé objevuje u vířníků a kroužkovců. U některých členovců, například hmyzu, je rozdělen na dvě části - žvýkací ž. a vlastní trávicí ž., popř. je vyvinut sací ž., například u motýlů. Ž. obratlovců má u všech skupin obdobnou stavbu; pouze u ptáků je rozdělen na přední tenkostěnnou část (žláznatý ž.) a zadní tlustostěnnou část (svalnatý ž.). Tvar i objem ž. savců je závislý na typu přijímané potravy. Býložravci mají na rozdíl od masožravců ž. objemný; u přežvýkavců je ž. spojen s předžaludky. - U člověka je uložen pod levou klenbou brániční doprava dolů pod levý lalok jater. Přechod jícnu v ž. tvoří česlo (cardia); na dolním konci ústí ž. do dvanáctníku vrátníkem (pylorus). Vedle kardie je vyklenutá horní část žaludku (fundus), která pokračuje jako tělo ž. (corpus) a končí ve vrátníkovém úseku. Ž. má v dospělosti kapacitu 1-21 (u novorozence 50 ml). Je vystlán sliznicí obsahující četné žlázky produkující kyselinu chlorovodíkovou (solnou), trávicí enzymy, zejména pepsin, a ochranný hlen. Posuvnými (peristaltickými) pohyby se obsah ž. promíchává a posouvá. Kardie a pylorus jsou v klidu uzavřeny. Obsah ž. se vyprazdňuje do dvanáctníku po částech. Tekutiny prottékají ž. poměrně rychle.
