žárovka
žárovka, umělý zdroj vyzařující světlo z vlákna rozžhaveného el. proudem. První patent na ž. s kaolínovou tyčinkou získal 1876 Rus P. N. Jabločkov. 1878 sestrojil T. A. Edison ž. s uhlíkovým vláknem ve vzduchoprázdné skleněné baňce. Od 1909 se užívá jako vlákno wolframový drát. Ž. jsou různých tvarů a buď vakuové nebo plněné plynem (argon, krypton), v ž. halogenové navíc s halovým prvkem (jód). V.t. iluminační; infračervená; reflektorová; světlometná ž.
