Ženeva město
Ženeva, fr. Genève, něm. Genf, it. Ginevra - kantonální m. v již. Švýcarsku při výtoku Rhôny ze Ženevského jezera; 177 964 obyv. (2000) srov. 158 900 obyv. (1984). Arch. památky (katedrála z 12.-13. století). Turistický ruch. - Původně opevněná keltská osada, později řím. civitas. Kolem 400 sídlo biskupa, 443-461 hl.m. Burgundského král. 534 dobyta Franky, po 887 součást Horního Burgundska. 1124-1534 se jako vládci m. prosadili ženevští biskupové proti hrabatům z Genevois. Zač. 15.st. Ž. ohrožována savojskými vévody. V období reformace se na zákl. Kalvínovy círk. ústavy z 1541 stala střediskem protestantismu. Uspěšné boje obyv. proti patriciátu vedly 1738 k vydání ústavy (předobraz Rousseauova Contrat social). 1792 se prosadila rev. vláda podle fr. vzoru. 1798-1814 Ž. anektována Francií a stala se hl.m. dpt. Léman, po porážce Napoleona I. 1814 vyhlášena nezávislá m. rep., která se 19. 5. 1815 stala švýc. kantonem. - Ž. je sídlem řady mez. organizací (1863 zde zal. Mez. červený kříž, 1919-46 sídlo Společnosti národů, od 1932 sídlo Mez. telekomunikační unie, od 1946 evr. sídlo OSN, od 1948 sídlo Světové zdravotnické organizace). - Prům. stroj. (šicí stroje, lokomotivy, turbíny), hodinářský, přesné mech., oděvní, potr., polygr., chem. Obch. a bankovní středisko (veletrhy, mez. autosalón). Letiště. Univ. (zal. 1873) a jiné vysoké školy, archív, knihovny, div., muz., observatoř, bot. zahrada.
