švédská kinematografie
švédská kinematografie, průkopníkem byl Ch. Magnusson, v jehož Svenska-Bio, zal. 1907, pracovali 1913-24 představitelé klas. školy M. Stiller ( Pokladpana Arna , Gösta Berling ), V. Sjöström (Ingeborg Holmová . Vozka smrti ). Jejich tvorba se při melodramatickém kánonu vyznačovala epičností, real. herectvím, povlovnou asociativní montáží, krásou obrazu, výrazem kult. tradice a nár. mentality (předlohy S. Lagerlöfové). Po odchodu předních režisérů do USA rozvíjel historický film J. Brunius (1884-1936). 1930-39 vzniklo 276 filmů, zejm. melodramů a komedií, poznamenaných divadelností. Válečná izolace oživila produkci i tradici psychologismu. Vzniklo několik antifašist. filmů, hl. zájem se soustředil na analýzu burž. mravů, depresívních stavů revoltujících jedinců, na sociální problémy (A. Sjöberg, A. Suckdorff, H. Ekman, *1915, A. Mattsson, *1919). V 50. letech čelné postavení zaujal I. Bergman ( Večer kejklířů . Sedmá pečeť, Lesní jahody , Tvář . Pramen panny , Jako v zrcadle , Hosté večeře Páně , Mlčení , Persona , Hodina vlků , Hanba ), v tvorbě 70. a 80. let své téma mravní krize konkretizuje sociálně (Šepoty a výkriky , Scény z manželského života , Podzimní sonáta , Fanny a Alexander ). Po zal. Filmového ústavu 1963 a školy 1965 několik výroben (Svensk Filmindustri, Europa Film) produkuje 30-35 filmů ročně. Aktivizace spol. života v 60. letech přivedla š. k. k odklonu od lit. inspirace a řada tvůrců rozvinula diskusi o sociální podstatě švéd. spol. a příčinách frustrace jedinců. Aktuální realitu zkoumá v rovině intimních vztahů V. Sjöman (Milenka , 491 . Jsem zvědavá - žlutě a modře ), Bo Widerberg (Láska 65 ), který natočil sociálně krit. Havraní čtvrť a reminiscenci na třídní boje Ådalen 31; J. Donner, vykladač Bergmanova díla, se zaměřil na problematiku mládeže, J. Troell natočil hist. fresky Emigranti a Nová země . V 70. letech sílil zájem o sociálně polit. problematiku (zločinnost mládeže, filantropický charakter systému sociálního zabezpečení, emancipace žen a její psychol. důsledky v rodinných vztazích, charakter moderní urbanizace). Mladší tvůrci kombinují sociol. a psychol. analýzu s tendencí k dokumentarismu. Značnou aktivitu vyvíjí 230 členek Švédského svazu filmujících žen.
