šproch
šproch, [z něm. Sprache - řeč od sprechen - mluvit] arch. a hov. cosi, co se říká; řeč; hovor; výrok. Např. není šprochu, aby na něm nebylo pravdy trochu.
šproch, [z něm. Sprache - řeč od sprechen - mluvit] arch. a hov. cosi, co se říká; řeč; hovor; výrok. Např. není šprochu, aby na něm nebylo pravdy trochu.