Švýcarsko dějiny II
Švýcarsko - dějiny II1648 vestfálský mír mezinárodně uznal švýc. suverenitu 1655-56 válka mezi h. kat. kantony a Curychem a Bernem o sporné oblasti; skončila kompromisem 1685 asi 60 000 fr. hugenotů se usídlilo ve Švýcarsku 1712 válka mezi kat. a protestantskými kantony. Po porážce kat. vojsk u Villmergenu ustanoven v náb. smíšených oblastech princip parity, který posílil vliv protestantů 1737-38 povstání městského obyv. v Ženevě 1761-62 zal. osvícenská Helvetská spol. (1819 obnovena) 1787 přírodovědec H. B. Saussure (1740-1799) podnikl první věd. expedici na Mont Blanc 1790 švýc. emigranti v Paříži zal. Helvetský klub 1796 tajná jednání švýc. vlastenců s fr. direktoriem 1798 duben fr. vojska vstoupila na švýc. území 12. 4. v Aarau vyhlášena helvetská republika 18. 8. helvetská rep. uzavřela spojeneckou smlouvu s Francií; na jejím základě se účastnila válek druhé protifr. koalice a zavázala se vybudovat silnici přes Alpy do Itálie (přes Simplon) 1799 na švýc. území se střetla fr. vojska s armádami druhé protifr. koalice 27. 2. 1802 v platnost vstoupila druhá helvetská ústava (Malmaisonská konstituce), která sice neřešila konflikty mezi stoupenci unitárního státu a federalisty, ale poskytla kantonům omezenou samosprávu 19. 2. 1803 Aktem o mediaci s platností od 10. 3. 1803 zrušena helvetská rep. a v zásadě obnoven předchozí stav 29. 12. 1813 po Napoleonově porážce u Lipska švýc. spolkový sněm zrušil Akt o mediaci a vyhlásil neutralitu září 1814 vypracována nová spolková dohoda 20. 5. 1815 vídeňský kongres ve zvl. deklaraci uznal ,,věčnou" neutralitu Š. Na základě rozhodnutí kongresu připojen k Š. Valais, Ženeva a Neuchâtel (do 1857 spojen personální unií s Pruskem) 1830-33 hnutí za liberalizaci (Siebner Konkordat, Sarnerbund) 1845 vytvořen Sonderbund 1847 obč. válka; vítězství odpůrců Sonderbundu v čele s G. H. Dufourem, Sonderbund zrušen, vypracována nová ústava pro cele Švýcarsko 1848 schválena nová ústava, vytvořen (částečně podle amer. vzoru) spolkový stát 1866 kongres I. internacionály v Ženevě 1870 založena soc. dem. strana 1872 revize ústavy 31. 1. 1874 přijata nová ústava konfederace 1880 zal. všeodborový svaz 1904 soc. dem. se curyšským programem přihlásila k marxismu 1914 mobilizace; během 1.svět. války zachována neutralita 1917 demonstrace pod vlivem VŘSR listopad 1918 soc.dem. strana vyhlásila gen. stávku 1919 Versailleská mírová smlouva potvrdila švýc. neutralitu 1920 člen Společnosti národů 1931 zal. fašizující Nár. social. spříseženectvo (kolem 1936 se fašist. skupiny rozpadly) 1936 vyhlášena neomezená neutralita 1938 rétorománština čtvrtým úředním jazykem; Spol. národů uznala abs. neutralitu Švýcarska 1940 mobilizace k ochraně hranic, zákaz KS 1946 navázány dipl. styky se SSSR 1959 lid. referendum (muži) odmítlo udělení volebního práva ženám 1968 IX. sjezd Švýc. strany práce přijal nový program strany, do čela zvolen tříčlenný sekretariát 1969 Š. podepsalo smlouvu o nešíření jad. zbraní 1971 uděleno volební právo ženám 1972 podepsána dohoda s EHS (v platnost vstoupila 1973) 1985 v Ženevě se konalo setkání M. S. Gorbačova s R. Reaganem 1986 v referendu odmítlo švýc. obyv. vstup země do OSN
